neděle 30. prosince 2012

Prosincové bižukousky

Nějak mě to chytlo, tak se tvořilo...

Moje oblíbené cinkací ve více barvičkách, bylo třeba doplnit vyprodané kousky...



A ještě jedny jablíčka...


Mušličkové...


Perličkové chumlíky...


Keltská variace...


A naposledy vánoční dárek mamince, milovnici moře. Ta zlatá rybka mi tak dlouho ležela v zásobách až se dočkala mého prvního korálu doplněného Swarovski srdíčky...

neděle 16. prosince 2012

Vánoční jarmark v Babicích

A s mojí účastí. 8.12.2012 jsem společně se svojí skorošvagřicí obsadila jeden stůl v kulturním domě v Babicích (nedaleko Uherského Hradiště) a nabízela vlastnoručně dělané výtvory. Pro tento rok mě uchvátila tvorba origami hvězdiček (a kdyby mi nedošla zásoba papíru, tak je tvořím doteď). Měla jsem je na prodej ve dvou verzích: na pověšení anebo jako nalepovací ozdobu na zabalený dárek. Dále kromě přáníček a minipřáníček jsem vytvořila i malé kapsičky s motivem andílka uzavíratelné na magnet, kde se uvnitř skrývá jeden sáček čaje pro zahřátí.


Na fotce najdete moje výrobky více vpravo (kolečkové cenovky).

A tady je pár kousků...

Hvězdičky na nalepení
Hvězdičky na pověšení
Minipřání s 3D vločkou
Čajové kapsičky s andílkem

Čajové kapsičky s andílkem - vnitřek

středa 5. prosince 2012

Nečekaný přírůstek

To, že Líja je už delší dobu trošku baculatější jsem přičítala tomu, jak si libuje v jídle a delší pobyt ve venkovním výběhu jí vyhovuje. Ale že 22.11. ji najdu v domečku a s ní i 3 malé kvikošáky, to jsem opravdu nečekala. Je pravda, že samečka jsem po posledním porodu v září neoddělila. Myslela jsem si totiž, že po posledních antibiotikách nám zůstal neplodný a k tomu, když se ještě připočte jeho stáří, tak jsem se s tím i smířila... Ale ono je to jinak a máme tu nové dvě holky a jednoho kluka (ten nejtmavší). A rostou jako z vody.


Adventní čas


Mám ráda jednoduché a rychle hotové výrobky, proto i svícen pro rok 2012 vznikal v neděli chvíli před obědem. Je malinký, tak akorát, aby se nám vešel na náš malý kuchyňský stůl a krásně voňavý.

Všem, kdo zavítali na můj blog přeji pohodový a kouzelný čas adventní.

sobota 17. listopadu 2012

Tvoření minipřáníček

Tak, a ve svém obchůdku mám další vánoční kousky.
Tvorba minipřáníček je asi pro mě tento rok TOP. Moc mě baví si vyhrávat s jednotlivými detaily. Tentokrát jsem vytáhla ze svých zásob barevné dřevěné stromečky.


 Další várka je s miniobrázky s vánoční tématikou.


Děkuji za nahlédnutí a přeji hezký den.

neděle 11. listopadu 2012

Konec jedné zvířecí radosti :o(

Dnes jsem i se svými rodiči poprvé navštívila chovatelskou burzu v Přerově. Hlavní důvod této docela dlouhé cesty byly naše poslední dvě koťátka. Nevím, čím to je, ale rapidně opadl zájem o tyto krásné chlupaté kuličky. Kde jsou ty časy, kdy jsme v pohodě během měsíce či méně udali i devět koťátek? Inzeráty na všech možných místech vůbec nepomohly a tak přerovská burza byla asi naše poslední záchrana. Přiznám se, že už jsme bohužel uvažovali i o uspávací injekci - neuživili bychom víc kočiček a pro jiné metody nemám pochopení. Naštěstí se noví majitelé našli. Mourovatý kocourek si své adoptivní rodiče našel snad po půl hodince. Zato žíhaná kočička, ač se snažila - nádherně mi v náručí pózovala (doma se na foťák ani nepodívala, ale na burze to byla opravdová modelka, což je ovšem důležitější) - se dočkala snad asi až po 2 hodinách. Už jsem i přestávala doufat. Byla jsem z toho tak unavená, že jsem už ani pořádně neměla zájem si burzu pořádně projít. Ale i to, co jsem viděla bylo neuvěřitelné - tolik exotických opeřenců, morčátek, králíčků, ..., krmiv a nejrůznějších chovatelských potřeb jsem ještě na jednom místě neviděla. Kdo ví, jak to tam vypadá na jaře či ze začátku podzimu, kdy zde bývají štěňátka a taky další koťátka (tyto skupiny zde byly zastoupeny opravdu minimálně, což pro nás bylo i dobře v případě kočičáků). Byl to naštěstí úspěšný výlet.
A zároveň musím ještě připojit informaci, že s nastávajícím příchodem nového člena rodiny jsme se rozhodli, že naše obě kočičí krásky necháme vykastrovat. Míca už to má i zdárně za sebou a nesla to opravdu statečně. Den před operací měla být v izolaci, aby nic nebaštila. Zvolili jsme strýcovu králikárnu, jak se ale později ukázalo, nebyl to ten nejšťastnější nápad. Během dne v pořádku, ale v noci Míca ze zatím nevyjasněných okolností dokázala "prokousat" pletivo a dostat se na svobodu. Naštěstí ráno na zavolání přišla a operaci to nijak nezkomplikovalo. A příští rok to bude čekat i Gigu. Po těchto podzimních zkušenostech s nezájmem jsme k tomu bohužel opravdu museli přistoupit. Ač jsem toho vždy byla odpůrce a píše se mi to opravdu těžce. Ale ten čas budeme věnovat našemu drobečkovi a až si budeme chtít pořídit další koťátko, tak ho společně s naším nejmenším na burze od jiných páníčků vybereme. Nakonec to bude i parádní výlet, ze kterého budeme mít radost jak my, tak i původní majitelé koťátka (aspoň doufám). Bylo to těžké rozhodnutí, ale věřím, že je správné.

Giga osobně
Míca a její první koťátka a jedno z nich je naše malá Giga

Pedigové tvoření se skorošvagrovou ;o)

Sobotní dopoledne jsem trávila společně se svojí skorošvagrovou Markétkou (už by do toho konečně mohli taky praštit, ať nemusím vypisovat tak dlouhé slovo ;o). Slíbila jsem jí, že se společně pustíme do pletení košíků. Tak jsem poprvé stanula na pozici učitelky a myslím si, že jsem odvedla skvělou práci, protože výsledný košík Marky se mi daleko více líbí než ten můj. A na to, že je to její prvotina, tak jsem jí minimálně pomáhala a to až v samotném závěru, kdy jsme se do toho obě tak zamotaly, že jsme skoro nevěděly čí jsme. Fotku jejího košíku bohužel nemám. Zbývá tedy jen ten můj. Tedy vlastně už ne můj, naplnil se mlsotinami a dostal ho švagr k svátku.


sobota 10. listopadu 2012

Vánoční cukroví

Tak a mám "napečenu" první várku cukroví...





Při své poslední návštěvě města Zlín jsem v kreativním obchůdku Hravé ruce objevila nádherný papír se vzorem cukroví. Nemohla jsem ho tam nechat a taky mi nedal spát, dokud jsem mu nedala lepší formu. 
Ještě jsem nadělala 4 bločky s lepícími papírky a z původní čtvrtky papíru nezbyl skoro ani kousek.


pondělí 5. listopadu 2012

Tvoření pro radost

Chytla mě tvořivá a navíc jsem měla zálusk na nějaký nový výtvor jen a jen pro sebe.
A tak vznikl nový náramek - z krásného kovového čtyřlístku bronzové barvy a modrých voskovaných šňůrek s navlečenými zlomky howlitu.


A protože mě to tvoření velice bavilo a nehodlala jsem skončit jen u náramku, tak jsem vyzkoušela vystřihnout a sestavit i tuto krásnou modrou hvězdu.


neděle 28. října 2012

Poslední koťátka

Tak, už jsou jen dvě...

MOUROVATÝ KOCOUREK *12.9.2012





ŽÍHANÁ KOČIČKA *12.9.2012
(ve skutečnosti je mnohem hezčí, na fotkách vypadá dost strašidelně, ale je to velký mazlík a průzkumník)



Nechcete nás někdo na mazlení?

středa 17. října 2012

Koťátka rostou jako z vody... tedy z mléka ;o)

Už je máme doma měsíc.
A nejsou to už žádné válečky, které by celý den proležely v pelíšku u maminky. Pěkně už běhají po venku, hrají si a hlavně už pěkně samostatně baští.


A jestli je vám divné, že jsem již dříve uváděla, že máme celkem 6 koťátek a u misky je jich jen pět, tak to není proto, že by se už našel nějaký nový páníček, ale důvodem nižšího počtu strávníků je to, že zrovna dostali kočičí masovou kapsičku a jedna kočičí dáma je asi vegetarián. Tento druh stravy razantně odmítá. Nevadí, miska s mlíčkem je i pro ni připravena.

A ještě přidám kočičí dozor při krmení morčátek.


Pokud by měl někdo zájem, nechť se ozve. 
Zatím je stále z čeho vybírat, jak u koťátek, tak i u morčátek.

čtvrtek 11. října 2012

Příprava na Vánoce

Tak mi to nedalo. Na Fleru se to už delší dobu hemží vánočními přáníčky a já zatím odolávala. Ale tento týden mi to už fakt nedalo, tak jsem vytvořila pár kousků. A jsem s nimi docela spokojená :o)




Pro případné zájemce i pro ty, co by chtěli vidět více ukázek:
jednotlivé fotky jsou proklikávací na můj e-shop.

Přeji příjemné těšení se na Vánoce :o)

neděle 7. října 2012

Dáreček pro tatínka

Tatínek měl narozeniny a tak kromě flašky medoviny dostal i misu z domácího vlašáku. Zdobení mě moc baví a vděčím tomu právě mému tatínkovi, na kterého jsem se při jeho práci ráda dívávala. Tak snad bude chutnat...