úterý 24. ledna 2012

Týden čtvrtý - další recept

Dlouze jsem přemýšlela, co bych vyzkoušela tentokrát. A při procházení mé sbírky receptů, mi do oka padl nepečený dort. Už dříve jsem si říkala, že zrovna tento typ bych ráda někdy vyzkoušela. Paráda. Zrovna teď nastala ta pravá chvíle...

Týden čtvrtý: NEPEČENÝ OVOCNÝ DORT

2 kelímky bílého jogurtu, 2 kelímky zakysané smetany, 2 PL moučkového cukru, 2 balení piškotů, ovoce

Jogurty, zakysané smetany a cukr ušleháme. Do dortové formy naskládáme vrstvu piškotů, vrstvu ovoce (já zvolila banány, původní recept byl zase s jahodami + jsem ještě přidala čokoládové čočinky) a zalijeme jogurtovou směsí. Několikrát opakujeme - poslední vrstvu tvoří piškoty. Necháme přes noc v chladničce uležet.

A takhle to dopadlo... 
Vzhledově nic moc, ale chuťově opravdu dobrota.


neděle 22. ledna 2012

První výtvor roku 2012

První výtvor roku 2012 je na světě!
Mamka mě nedávno poprosila, zda bych nevyrobila nějaké přáníčko pro její bývalou kolegyni z práce, která bude brzy slavit 60. narozeniny. A že by to mělo být něco s rybkami, protože je vášnivou rybářkou. 
A toto je výsledek mého dnešního snažení:


Rybka je vystřižena a podlepena, protože se jednalo o velmi tenký papír, pevnějším kartonem. Žlutou pastelkou má dobarvené oko a celé je ještě "přelakované" lepidlem Diamond Glaze. Šupinky na ploutvých a na ocase jsou lehce nastříhány. Rybička připlouvá k reálnému háčku, díky kterému jsem se naučila jej vůbec na vlasec navázat. Netušila jsem totiž, že háček nemívá očko. A byl to docela boj. To je docela zajímavé, co se člověk u cardmakinku může přiučit.
A ještě pár detailů:


K přání jsem ještě dodělala visačku, na kterou jsem vlepila balíček se zbylými rybářskými háčky:

čtvrtek 19. ledna 2012

Co přinesl rok 2011

Už během svátků jsem si dělala rekapitulaci roku 2011. Teď to ještě sesumíruji i v blogu. Myslím si, že je dobré vidět, jakou cestu mám za sebou. Zavzpomínat na ty šťastné chvíle a taky si vzít ponaučení z toho, co se úplně nepovedlo tak, jak jsem si představovala.

1. Tento rok jsem tvořila převážně ATC kartičky. Účastnila jsem se mnoha swapů. Taky se tvořila i nějaká ta přáníčka. Ale jako top bych označila svoji Svatební krabičku pro novomanžele (moji sestřenici Soňku), na které jsem si nechala opravdu velmi záležet a jsem na ni náležitě pyšná. I pár kousků bižuterie se pod mýma rukama objevilo. 

2. Začala jsem pravidelněji navštěvovat Slovácké divadlo v Uherském Hradišti. Celkem jsem navštívila 7 představení, z nichž se mi nejvíce líbilo představení Herold a Maude s úžasnou Květou Fialovou.

3. Odchovali jsme celkem 22 mladých morčátek a 18 koťátek, kteří jsou už u nových majitelů.

4. Účastnila jsem se spousty skvělých akcí: úžasný koncert Gregoriánů v Ostravě s mojí nejlepší kamarádkou Aňulí, Mezinárodní výstava psů a koček v Brně, Magic Gala Show s kouzelníky a border kolií Keisy v Uherském Hradišti, výstava Ezoterika v Pardubicích opět s Aňulí a skvělá přednáška Jaroslava Duška v Uherském Hradišti na téma Čtyři dohody.
 
5. O prázdninách jsme s Tomem hodně, ale opravdu hodně výletovali na kolách, zejména po veřejně přístupných jeskyních: Helfštýn a Aragonitové jeskyně (127 km), Mladečské a Javoříčské jeskyně (160 km - můj osobní rekord, příjezd v pozdních večerních hodinách za doprovodu světlušek) a taky Břeclav + Mikulov + Dolní Věstonice + Lednice (125 km) a další už méně náročné výlety.

6. Skvělá dovolená na Slovensku blízko Maďarských hranic v termálních lázních Vel'ký Meder se známými plná skvělých výletů do okolí. Včetně pocitu ztracení se na Maďarském území s výčitkami, že občanku jsem nechala na hotelu.

7. Absolvovala jsem asi dvě desítky pohovorů na nejrůznější pozice. Podařilo se mi získat práci na dohodu na stavbě jako asistentka stavbyvedoucího. Tato práce mne velmi bavila, získala jsem spoustu zkušeností, hodně věcí se dozvěděla, jak to vůbec funguje a našla jsem si i nové přátele. Po dokončení stavby jsem ještě chvíli pátrala po dalším zaměstnání a od 1. 9. 2011 jsem nastoupila do jednoho občanského sdružení jako odborný pracovník. Měla jsem vést ekologické exkurze pro děti, vzdělávat je zábavnější formou a taky je provádět po areálu společnosti, která zpracovává kovošrot. Náplň práce byla zajímavá, prostory krásné a potenciální příležitosti něco dalšího vybudovat, ale postupem času mi začaly vadit zvláštní podmínky fungování organizace, díky kterým jsem dospěla k závěru, že poslední den zkušební doby to raději ukončím.

8. Prošla jsem si obdobími, kdy jsem propadala beznaději, že si nemůžu najít práci a když už se práce našla, tak i pocitem, jak mě ta práce může ničit, když to ve společnosti funguje tak trošku jinak. Neustále pracuji na vybudování lepší sebedůvěry, kvalitního sebevědomí a na zvládání svých pesimistických stavů. Taky jsem si uvědomila, jak ráda a často prapadám "prokrastinaci" (tj. neustálé odkládání) a lenosti - v tomto mi nyní pomáhá nádherný diář od P. Coelha.

9. Začala jsem daleko více číst knížky (objevila jsem P. Coelha, R. S. Sharmu, J. Redfielda a i další autory či autorky z oblasti osobního růstu, pozitivního myšlení a vůbec filozofie světa) a pomalinku se mi zhmotňuje i sen o velké knihovně. A taky díky tomu si více uvědomuji některé své nešvary a více pracuji sama na sobě.

10. Po získání řidičského oprávnění jsem i párkrát jela autem, ale vždy s velkým strachem, který se ještě musím naučit překonávat.

11. Poprvé jsem na Vánoce dokázala upéct 9 druhů cukroví + kokosovou roládu na Silvestra. Jako dárky rodině jsem napekla perníkové svícny na čajovou svíčku + perníkové jmenovky na stůl, kde jsem se poprvé učila zdobit.

12. Více jsem se setkávala se svými kamarádkami v parádní nekuřácké restauraci v Babicích Na Luži, kde vaří výborná jídla.

13. Společně s Tomem jsme se pustili do rekonstrukce další místnosti - obyvacího pokoje společně s jídelnou - která potrvá i během roku 2012.

14. A abych nezapomněla - začala jsem psát tento blog. Můj malý sen, který jsem si splnila.

úterý 17. ledna 2012

A je tu další recept!

Další týden, další recept. Předsevzetí se mi daří plnit a jsem za to moc ráda. Tentokrát jsem chtěla vyzkoušet něco s krémem. Skvělá nápověda přišla v kavárně, když mě honila mlsná a já si objednala banánový dortík a ono se z toho vyklubal Krtkův dort. Miluju banány a ještě víc v tomto dortu. Vzpomněla jsem si, že mi kdysi v rámci "spamovací" pošty přišel i recept na Krtkův dort na plechu. Takže nastal ten pravý čas ho nyní vyzkoušet.

Týden třetí: KRTKŮV DORT NA PLECHU

2 hrnky hladké mouky, hrnek cukru, kypřící prášek, 3 vrchovaté lžíce kakaa, 2 vejce, hrnek oleje a hrnek mléka

Smícháme všechny uvedené suroviny a šlehačem důkladně vyšleháme v hladké těsto. ...no parádně to začíná. Takové recepty mám ráda. Žádné zdlouhavé kynutí, hnětení, atd... Nalijeme těsto na plech vyložený pečícím papírem, rovnoměrně rozetřeme a pečeme při 180°C. ...v mojí troubě to trvalo necelých 15 min... Upečené necháme na plechu vychladnout. Poté překlopíme na tác, ...nejtěžší fáze. Tác tak velký nemám. Tak jsem se rozhodla, že to vyklopím zpátky na plech. Byl to docela boj, se trefit ;o)... stáhneme pečící papír a vydlabeme asi půl centimetrovou vrstvu z celého korpusu (dáme si stranou), necháme akorát asi centimetrový okraj. ...nejlepší fáze. Toto mě fakt bavilo :o)... Vydlabaný prostor vyplníme na půlku překrojenými banány. ...mně stačily 3 kusy... Na banány navrstvíme všechen krém a zasypeme ho rozdrobeným korpusem. ...toto mě taky hodně bavilo... A dáme chladit.

KRÉM - 250 ml mléka, banánový pudink (může být i jiný), 5 vrchovatých lžic cukru, 2 smetany na šlehání (+ ztužovač, ale není nutný), 100 g čokolády na vaření

V mléce rozpustíme cukr a uvaříme pudink. Po důkladném vychlazení si ho přešleháme šlehačem, přilijeme smetany (+ ztužovač) a vyšleháme v hustý krém (podle chuti můžeme ještě dosladit moučkovým cukrem - mně to připadalo sladké tak akorát). Do hotového krému vmícháme nahrubo nastrouhanou čokoládu.

Tak, buchtička... no, spíše zákusek... se už chladí v lednici. A jestli to nesní ráno můj, jak přijde z noční, tak bych sem mohla doplnit i foto, jak to dopadlo.

Hurá, Krtkův dort odolal a já Vám nyní můžu nabídnout i fotku.


No, není úplně dokonalý. Krému se nechce moc tuhnout a tím pádem se trošku hůře kráje. Ale co. Hlavně že je k jídlu a zatím všem chutná. Takže i já jsem spokojená.

čtvrtek 12. ledna 2012

Ať žijí předsevzetí!

A je tu nový rok! No, on je tu už vlastně 12 dní, že :o) Ale to nevadí...

Chtěla bych se s Vámi podělit o jedno z mých nových přesevzetí tohoto roku. Obvykle si předsevzetí nedávám, ale teď mi to nedalo. Snažím se pracovat sama na sobě a přelom roku 2011/2012 se mi k tomu náramně hodí. A tak jsem si zadala, že každý týden upeču (usmažím, uvařím...) jednu buchtu. Pečení zrovna ještě moc nekraluji a přitom můj muž má tak moc rád domácí buchty. Vždy jsem se vymlouvala, že ať si na buchty chodí za maminkou, že jí to dělá radost, což na jednu stranu je pravda, ale i tak bych byla ráda, kdyby nám to v naší kuchyni pěkně vonělo po povidlách, vanilkou, čokoládou... A když mi to o těch Vánocích tak pěkně šlo s cukrovím, tak proč to nezkusit i s buchtami, že? A abych se opravdu snažila své předsevzetí dodržet, tak jsem to sdělila nejen svému manželovi, ale budu to pravidelně psát i Vám sem na blog. Takový malý motivující závazek ;o)

Týden první: BABIČČINY BÁLEŠE

500 g hladké mouky, 30 g droždí, 300 ml mléka, sůl, 1 lžíce mletého cukru, olej na smažení

Připravíme si kvásek: droždí + 100 ml mléka a necháme ho vzejít. K vzešlému kvásku přidáme zbylé mléko, mouku a cukr. Vypracujeme hladké těsto, které se nesmí lepit na vařečku. Z těsta tvarujeme malé bochánky a necháme je 15 minut kynout na pomoučeném vále. Potom je vytahujem tak, aby vznikly placky. Placky vkládáme do rozpáleného oleje a smažíme po obou stranách. Hotové báleše můžeme posypat cukrem, přisladit marmeládou, nutelou, jogurtem, tvarohem..., jak kdo má rád.


Týden druhý: HONZOVY BUCHTY

500 g hladké mouky, 1,5 PL ml. cukru, 1 KL soli, 2 žloutky, 1 PL rumu, 2 dcl oleje, 1 kvasnice, 250 ml mléka + povidla

Připravíme si kvásek: vlažné mléko + trochu cukru + kvasnice. Zbylé suroviny smísíme se vzejítým kváskem. Necháme 1 hod. kynout. Poté lžící vykrajujeme kousky, do kterých se zabalí povidla. Na plechu buchtičky hlavně ve spojích pomažeme rozpuštěným sádlem. Pečeme na 200° cca 15 minut.


Fotky zatím nejsou a vlastně ani nebudou, protože nám za prvé odešel foťák do věčných lovišť a za druhé je už všechno snězeno :o) 

Ale do příště se pokusím polepšit s vypůjčeným foťákem.

čtvrtek 5. ledna 2012

Moje zpověď a poslední výtvory roku 2011

Konečně příspěvek. Po hodně dlouhé době. Netvořilo se, no. Přiznávám se.
Důvod byl hlavně ten, že se mi konečně podařilo najít práci. Byla jsem moc šťastná, že konečně skončila ta moje dlouhá etapa s trápením, že nemůžu najít to pravé místo. Tak jsem vše odsunula bokem, protože jsem si říkala, že teď na tvoření nebude už tolik času.
Jenže to nebylo až tak růžové, jak bych si přála. Snažila jsem se a to moc, abych dělala svoji práci jak nejlépe umím. Jenže postupem času mi začínalo hlavou vrtat hodně věcí (velký chaoz v organizaci práce, nucené neplacené přesčasy, problémy se řešily na poslední chvíli anebo vůbec, nejprve zpoždění a později i nejistota finančního ohodnocení, určitá atmosféra strachu - pomluvy, "zakázaná slova", podvody, lži...). Nejprve jsem si to omlouvala, že začátky jsou vždy těžké, že je třeba i leccos překousnout. Že se rozjíždíme a o to je to taky těžší. A brzy se to jistě zlepší. Ale čím delší dobu jsem tam byla, tím více jsem těm svým "omluvám" přestávala věřit. Najednou se mi ani nechtělo jít do práce. Už od rána jsem měla špatnou náladu. Snažila jsem se to překonávat - ráno jsem si vařila svůj oblíbený čajík a v práci si svůj stůl ozdobila svými oblíbenými talismany... Ale ani toto nepomáhalo. Den ode dne se to zhoršovalo a já se cítila víc a víc hůře. Měla jsem totální nechuť i doma po práci cokoli dělat. I to, co jsem dříve měla ráda, jsem teď odmítala. Nebavilo mě uklízet, starat se o naši početnou zvířecí farmu, číst knihy a už vůbec ne tvořit. Stále mi vrtala hlavou moje práce - co bych mohla udělat proto, abych se cítila lépe. Poslední dny jsem i probrečela a bylo mi z toho všeho špatně.
A tak jsem řekla NE! Vím, že spousta lidí by byla ráda za to, že mají vůbec práci. Ale já se dál trápit nechci... Strávila jsem tam přesně 3 měsíce, takže jsem poslední den zkušební doby dala výpověď. A ulevilo se mi. Něco mě i mrzelo, protože jsem tam vytvořila věci, na které jsem pyšná a taky jsem si i trošku přivykla, ale své rozhodnutí bych nevzala zpět. 
Celý prosinec a i nyní o tom neustále přemýšlím. Občas mě chytají negativní myšlenky, ale je třeba se s tím vyrovnat. Tak jsem začala chodit plavat a to mně baví - při druhé návštěvě jsem dokázala na jeden zátah uplavat více než 1 km a to mi udělalo velkou radost. A taky poprvé jsem na Vánoce dokázala upéct 9 druhů cukroví (+ kokosovou roládu na Silvestra), které bylo moc a moc dobré. Teď si dělám ve svém životě velký pořádek. Začala jsem pořádnou "debordelizací" domova - vše zbytečné, co neustále skladuji na dobu "až" se vyhazuje či posouvá dál k jiným osobám, které to dokáží lépe zužitkovat. Koupila jsem si větší diář, kam si zapisuji úkoly, abych měla přehled a taky je třídím dle priorit. Aby se to na mě všechno naráz nesesypávalo. A opět čtu knížky, které mě baví a mazlím se se svými zvířátky :o)
Vím, že to dá ještě hodně práce. Ale já se chci radovat z každé chvíle a nechci už víc zažívat ty negativní pocity. Život je krásný, tak proč bych ho měla proživořit v depkách? Věřím, že práci si brzo najdu. Hlavně si musím věřit, nesmím se podceňovat a vzdávat se. Vím, že nejsem svatá - bývám lenivá, méně oblíbené věci ráda odkládám a lehce podléhám nátlaku okolí. Ale když chci, tak se dokážu prosadit, svou práci dělám s maximálním zaujetím, jsem pečlivka a detailistka.

Něco malinko jsem přecejenom vytvořila. Narychlo jsem udělala 35 kusů ATC kartiček do výročního seznamovacího swapu. A ikdyž to bylo, jak jsem uvedla výše "narychlo", tak jsem si i tak dala záležet a s každým kouskem jsem se "pomazlila".


A v rámci mé léčivé terapie jsem si objednala nové razítko, které se přece musí co nejrychleji vyzkoušet ;o)


Přáníčka putovala dvěma lidem, kteří mi udělali velikou radost, tak jsem jim to chtěla aspoň touto formou oplatit.